Výzkumníci z České republiky a Norska hledají v rámci společného projektu nejen nové viry jahodníků a maliníků, ale mapují také výskyt těch stávajících, zjišťují jejich přenašeče a vyvíjejí metody, kterými by bylo možné získat a uchovávat zdravou, bezvirózní sadbu pro další generace. Své české spolupracovníky navštívili v těchto dnech jejich norští kolegové, aby spolu vzájemně rozebrali nejen...
Excelentní výzkumné centrum zaměřené na molekulární život rostlin vznikne na Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Biologické centrum díky evropskému grantu v programu ERA Chair založí dvě nové výzkumné skupiny v molekulární biologii rostlin, posílí infrastrukturu rostlinného výzkumu a ustaví šestičlennou mezinárodní vědeckou radu vedenou předním rostlinným biologem Jiřím...
Spolupráce vědců z Michigan State University, University of California Berkeley, Lawrence Berkeley National Laboratory, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR vedla k významnému objevu v oblasti fotosyntézy. Studie, na níž se podíleli také Tomáš Polívka a David Bína z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR, byla 31. srpna...
Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci, získal první ucelený vhled do uspořádání genetické informace rostlin s holocentrickými chromozómy. Jejich výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Cell.
Zvládli byste odhalit zákonitosti dědičnosti, stejně jako je odhalili Johann Gregor Mendel a jeho následovníci? Při příležitosti letošního 200. výročí Mendelova narození to můžete zkusit a zjistit, jak ta genetika tedy vlastně funguje.
To, že se určité vlastnosti lidí, zvířat i rostlin přenášejí z rodičů na potomky, si lidé všimli už dávno. Principy dědičnosti poodhalil teprve Johann Gregor Mendel, který se narodil přesně před 200 lety - 20. 7. 1822. V té době ovšem ještě nevěděl vůbec nic o DNA - úžasné molekule, která v pozadí dědičnosti stojí - a určitě by ho ani ve snu nenapadlo, jakými fascinujícími způsoby jsou jím...
Tým laboratoře Molekulární signalizace rostlin dostává od června novou posilu: je jí španělský vědec dr. Francisco J. Colina. Ten na svůj výzkumný pobyt zde obdržel prestižní EMBO-grant, určený excelentním mladým výzkumníkům z Evropy i celého světa. Po dobu dvou let bude dr. Colina zkoumat, jakým způsobem rostliny řídí svůj vývoj v reakci na stres.
Ve dnech 24.-26. května 2022 proběhl na Biologickém centru - Ústavu molekulární biologie rostlin již desátý ročník vědeckého workshopu, zabývající se praktickými otázkami a přístupy k analýze repetitivních sekvencí v rostlinných a živočichných genomech. Speciálně se věnoval použití programu RepeatExplorer , vyvinutému v přechozích letech týmem laboratoře Molekulární...
I jednovaječná dvojčata, jejichž DNA je do posledního písmenka stejná, se mohou fyzicky lišit - záleží na tom, jestli budou mít "vypnuté" (a "zapnuté") ty samé geny. I přestože tedy příslušný gen ve svých buňkách máte, neznamená to ještě, že se u vás projeví. Způsobů "vypnutí" genů je celá řada, jeden z nich se v průběhu evoluce zachoval překvapivě jak u rostlin, tak i živočichů. To, jakým...
